Kniha Muchlinka se prezentuje jako „nejkrásnější česká kniha pro rozvoj dětského potenciálu“. Na její obálce také najdete informaci, že se jedná o český bestseller roku 2020. To ve mně samozřejmě vzbudilo zvědavost a chtěla jsem vědět, co je na této knize tak speciálního. A tak jsme ji s Beky otevřeli, protože je oficiálně od 4 let, tedy Bekyin věk. A jaké jsou naše dojmy?
Orientace v knize
Než se dostaneme k samotnému obsahu, je třeba říct, že kniha v sobě neskrývá jen jeden příběh, ale mnohem více. Především se zaměřuje na různé oblasti života, podle čeho jsou také jednotlivé příběhy rozřazené.
Na počátku každé kapitoly najdete barevné označení, do které části daný příběh patří:
- žluté příběhy – svobodné vyjádření názorů, asertivita
- oranžové příběhy – láska k sobě i ostatním, empatie, soucit
- červené příběhy – touha po znalostech a dovednostech, sebemotivace
- fialové příběhy – intuice, selský rozum
- modré příběhy – povinnosti, zábava aneb vyvážený život
- zelené příběhy – zodpovědný přístup ke svému zdraví
Každá kapitola obsahuje krátký příběh, v jehož závěru na čtenáře čeká pár otázek, které prověří, jak dávali pozor. Pod otázkami najdeme krátké shrnutí, co vlastně příběh děti naučil a co důležitého by si z něho měly vzít.
Následuje krátká básnička.
Obsah knihy
Kniha vypráví příběh z mořského světa. Hlavní roli hraje chobotnička Muchlinka, která se narodí v Bublinkově a kterou vychovává dědeček Evžen.
Muchlinka své rodiče nikdy nepoznala a často přemýšlí, jací asi jsou a kde mohou být. Jednoho dne se vydá na průzkum dále od domova a dostane se do podmořského sirotčince, kde jsou různá zvířátka, která nemají rodiče. A zde si poslechne příběh o krásné svatbě dvou odvážných chobotnic. A na konci zjistí, že je vyprávění o jejich vlastních rodičích. Dokonce ji matička Rheia, který příběh vypráví, sdělí, že její rodiče byli vysláni na tajnou misi, v rámci které se měli pokusit zabránit zkáze podmořského světa. A že jakmile svůj úkol splní, určitě se za Muchlinkou zase vrátí.
Muchlinka si tak dále užívá život v Bublinkově, kde zažívá spoustu dobrodružství se svými kamarády – kraby či mořskými koníky. Například když se koná Bublinkiáda, což je v podstatě taková mořská obdoba lidské sportovní olympiády. Kamarádi se na tuto událost moc těší a svědomitě se připravují. Muchlinka ale zažívá uplně jiné pocity a čím víc se Bublinkiáda blíží, tím více se bojí. Že neuspěje při sasančím běhu. Že nedoběhne ani do cíle. Nebo že se jí zapletou při běhu chapadélka a upadne.
Když je závod odstartován, Mluchlinka jako jediná zůstane stát. Strach ji nedovolí se pohnout. Ale ostatní skandují, Muchlinku podporují a tak nakonec i ona vyrazí do závodu. V průběhu závodu kopýtne. Ale nakonec zdárně doběhne do cíle. Sice není první, ale to není důležité. Hlavně že překonala sebe samou a zvládla závod dokončit.
V dalším příběhu se Muchlinka vydá na průzkum moře, ale protože je zbrklá a myslí na spoustu jiných věcí, přehledné odbočku a dostane se do úplně neznámých vod. Začne panikařit. V tom zaslechne hlas, že se má trikrát pořádně nadechnout. Když tak učiní, začne ji mozek opět naplno pracovat a nakonec najde cestu domů. Ponaučení z tohoto příběhu je pak jasné – pokud se děti ocitnou v situaci, kdy znejistí nebo panikaří, mají si vzpomenout na Muchlinku a pořádně se nadechnout. Jednou, dvakrát, třikrát…
V knize je také příběh o tom, jak Muchlinka byla nemocná a vyhnala své kamarády, protože se cítila škaredá tím, jak byla napuchlá. Nakonec ale zjistí, že vlastně není důležité, jak vypadá. Obzvláště u kamarádů…
Muchlinka se svými kamarády našla jednou dopoledne opouštěnou skládku hraček, kde byly různé jejich hračky, které ztratili nebo o ně nejevili zájem. Chobotnička se rozhodě, že tyto opuštěné hračky dá dětem ze sirotčince, aby už nikdo nebyl sám…
Jednoho dne Muchlinku potká žralok Žerýn a láká ji daleko od Bublinkova, že ji ukáže planinu, kde rostou nejchutnější chaluhy. Muchlinka si ale vzpomene na pohádku o jezinkách a začne mít strach. Žerýn ji táhne stále dál a dál. Naštěstí ho Muchlinka přelstí a vrátí se zpátky domů. Ponaučení pro děti pak spočívá v tom, že s cizími se nikam nechodí, ani kdyby slibovali kdovíco.
V knize pak najdeme i další příběhy plné ponaučení…
Formát knihy
Kniha je o trochu větší než formát A5, má pevnou vazbu a klasické stránky.
Cena a dostupnost
Knihu můžete zakoupit v e-shopu Knihcentrum, kde ji mají za za 239 Kč.
Celkové hodnocení
Kniha Muchlinka přináší originální příběhy o malé a zvědavé chobotničce z Bublinkova. Každý příběh se zaměřuje na nějakou životní situaci a ukazuje dětem, jak se v určitých situacích chovat nebo jak najít sebe samé. Příběhy jsou plné ponaučení a kdyby to ještě nebylo zcela zřejmé, na konci každé kapitoly následuje krátké shrnutí, kde si děti zopakují hlavní myšlenku příběhu. Díky tomu je kniha netradiční a vskutku zajímavá.
V knize nechybí ani hrátky s jazykem, respektive spousta novotvarů, které autorky vytvořily pro potřeby knížky. Mořští živočichové například nehrají fotbal, ale koňbal. Když chce dědeček Evžen klít, použije spojení „do krevet krevetových“ a podobně, což se mi líbí. Obzvláště když některé spojení jsou i celkem humorné.
Na začátku každé kapitoly je celostránková ilustrace. Dále následuje několik hustě popsaných stránek, které jsou po okraji decentně lemované bublinkami. Žádné větší obrázky tu ale nejsou, díky čemuž Beky čtení moc nebavilo (i když má přes 4 roky a čteme hodně, přeci jen je ráda, když je kniha doprovázena i o obrázky, protože mi přes rameno vždycky nakukuje, co čtu). Kniha tedy u nás rozhodně od 4 let nezaujala, jak je oficiálně doporučováno. Ale časem by jí snad mohla Beky na chuť přijít. Protože obrázky jsou krásně milé a i text je zajímavý.
Vydává: Nakladatelství Šulc-Švarc
Autor: Dominika Boček, Petra Kamelandrová
Ilustrace: Denisa Pospíšilová
Rok vydání: 2020 (1. vyd.)
Rozměr: 172×242 mm
Počet stran: 144
Vazba: pevná
