Kniha Co se šeptá v trávě přináší několik příběhů o zvířátkách z travní říše. Nejsou to ale ledajaké příběhy. Zajímavý je především způsob, jaký jsou zpracovány. Kniha totiž poporuje genetickou metodu čtení, takže jsou nejprve používána slova především jednoslabičná a poté se slabiky postupně přidávají.
Genetická metoda čtení spočívá v hláskování slov, proto se jí také někdy přezdívá hlásková metoda. Dítě nejprve přečte jednotlivé hlásky a poté celé slovo (například d-o-m-o-v … domov). Hlásky tedy spojuje bez slabik, jak známe většinou z našeho dětství.
Genetická metoda je dnes brána jako přirozená v našem vývoji, na což také reaguje Nakladatelství Portál, které vydalo už několik knih pro děti, kde si mohou přečíst příběhy podporující právě genetickou metody čtení. A jedním z takových děl je i novinka Co se šeptá v trávě.
Obsah knihy
Jak už bylo řečeno výše, v knize se setkáváme s krátkými příběhy o zvířátkách, které žijí v trávě. Jednotlivé příběhy jsou krátké, aby si je mohly přečíst i samy děti, které se čtením teprve začínají. Text je doprovázen ilustracemi od Venduly Hegerové, kterou můžete znát třeba díky knihám Edo, ty neposedo, Kdo ukradl zelí nebo časopisu Puntík.
Kos píp
První pohádka je psaná až na první větu, která je v celé knize stejná, jednoslabičnými slovy. Vypráví o kosovi, který rád zpíval a myslel si, že to umí dobře. Opak byl ale pravdou, což mu také zvířata pověděla. Kos se proto rozhodl, že se naučí více not, aby uměl lépe zpívat. A povedlo se. Hned znělo jeho zpívání lepe.
Brouk Tik
Také v dalším příběhu najdeme slova vesměs jednoslabičná. Příběh je tentokráte o broukovi, který přes den spí a v noci chodí ven. Bojí se totiž ptáka Klapa. Jenže jednoho dne mu dojde trpělivost – přeci jen v noci nic nevidí a den má raději. Vydá se tedy ven i za světla. Jenže ho dostihne pták Klap a tak tak mu uteče. To ho pak utvrdí v tom, že bude dál chodit ven jen v noci.
Šnek Muk
Třetí příběh nám opět kromě úvodní věty nabízí hlavně jednoslabičná slova. Šnek Muk má dům, který mu ostatní zvířátka závidí. Každý by ho chtěl. Ale jen ten dům. Ne šneka Muka. A tak se rozhodne, že ho nikomu nedá.
Pavouk Ludvík
A dostáváme se k dvouslabičným slovům. Pavouk Ludvík je líný a nejraději by se jen válel. Kromě toho by chtěl ale také umět létat. Jenže jak na to, když nemá křídla? Poradí mu modrý pavouk, který se mu zjeví ve snu. Ludvík přeci umí spřádat sítě – co takhle vytvořit létající balón?
Včela Běla
Další dvojslabičný příběh nás zavede ke včelkám. Včela Běla je pilná, pije nektar a nosí pyl tak, jak to mají dělat včely. Jenže je jediná, kdo to tak dělá – ostatní včely jsou líné a neudělají s nimi nic ani Běliny prosby, ať ji pomohou. A tak Běla nosí pyl i tvoří med úplně sama. Když už je úl plný medu, přiletí vosy a chtějí ho vzít. Běla naštěstí ví, co dělat, úl zachrání a ostatní ji pak jmenují včelí královnou.
Komár Véna
Komár Véna každou noc létá na výlet a bzučí a bzučí, na což si stěžují ostatní zvířátka. Véna se tedy rozhodne najít někoho, kdo o jeho zpěv bude večer stát. Doletí k lidem, ti se ho ale chtějí za jeho zpěv plácnout. Smutný Véna nakonec skončí na louce. Ráno si tam tiše troubí a najednou přicházejí různá zvířátka a se zájmem poslouchají. Od té doby lítá přes den zpívat na louku a v noci bzučet do lidských domovů.
Housenka Julie
První trojslabičný příběh vypráví i housence, která se celý den jen válí nebo češe a zkrášluje. Když ji zvířátka pozvou, ať jim s něčím pomůže, vždy má výmluvu – aby se neušpinila, je to namáhavé a podobně. Jediné, na co čeká, je to, až se z ní vylíhne motýl. Samozřejmě nejkrásnější, jak jinak. Jenže ono to tak není. Motýl se z ní vylíhne, ale spíše škaredý, jako můra.
Mravenec Mojmír
Mravenci mají v mraveništi každý svou komůrku. Jenže dostat se ven je těžké, protože nemají žádné cesty a pořád do sebe narážejí, z čehož pak mají boule. Mravenec Mojmír se proto rozhodne, jak situaci zlepšit – v mraveništi zavedou pravidla a řád a zbudují cesty. A hned se žije lépe!
Beruška Žaneta
Poslední příběh má opět převahu dvojslabičných a trojslabičných slov. Vypráví o berušce, která si pořád leští své tečky, upravuje se před zrcadlem a myslí si, že když bude krásná, bude mít i spoustu přátel. Jenže všechna zvířátka se ji raději vyhýbají než aby pořád poslouchali její chlubení, jak je hezká. Jednoho dne Žaneta zapadne do bláta, když prchá před kosem. Najednou to není ta krásná, čistá Beruška. A co to – objeví se hned několik zvířátek a pomáhají ji. Žaneta tak zjistí, že nemusí být krásná, aby měla přátelé.
Formát knihy
Kniha je trochu menší než formát A5. Má pevné desky, je tenká a lehká.
Cena a dostupnost
Knihu můžete zakoupit přímo na e-shopu Nakladatelství Portál nebo v Knihy Dobrovský. Stojí 178-199 Kč, ale pokud narazíte na akci, lze ji pořídit i levněji.
Celkové hodnocení
Kniha Co se šeptá v trávě přináší soubor krátkých příběhů o zvířátkách. Na konci každé pohádky je malé ponaučení nebo zajímavá myšlenka. K tomu nechybí ani krásné a barevné ilustrace Venduly Hegerové.
Kniha podporuje genetickou metodu čtení, takže je vhodná hlavně pro mladší školáky nebo předškoláky. Já jsem četla příběhy i Beky (3 roky), protože když knihu uviděla, nedala jinak. Ale přizná se, že číst po tak krátkých slovech bylo pro mě někdy obtížné. Ale věřím, že za pár měsíců si ji už Beky bude číst sama a to je hlavní.
Vydává: Nakladatelství Portál
Autor: Eva Horáková
Ilustrace: Vendula Hegerová
Rok vydání: 2020
Rozměr: 155×221 mm
Hmotnost: 360 g
Počet stran: 72
Vazba: pevná
