Tradinář aneb rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů je kniha, která získala ocenění Český bestseller 2019 v kategorii Cena čtenářů. Je oblíbená a hojně prodávaná. O čem vlastně je? Co je na ní tak zajímavé a netradičního? Ve spolupráci s Nakladatelstvím Smart Press jsme připravili recenzi, která vám snad všechny tyto otázky zodpoví.
Obsah knihy
Kniha shrnuje nejznámější tradice a rituály, které jsou typické pro náš kraj. Cílem je napomáhat v rozvíjení vztahů a vazeb uvnitř rodiny. A také dětem ukázat, jaké svátky a zvyklosti jsou u nás běžné (a za dob našich babiček byly ještě běžnější).
Na počátku knihy najdeme základní informace o tom, jak s knihou pracovat a k čemu vlastně potřebujeme tradice a rituály. Graficky je také zpracován cyklus roku.
Poté kniha postupuje dle kalendářních měsíců. U každého měsíce najdeme na úvodu shrnutí, jaké svátky, akce a rituály nás v tomto čase čekají. Navíc jsou zde i tipy na tvoření a jídlo či pití, které si můžeme doma udělat.
Svátky jsou popsány nejen teoreticky a ź historického pohledu, ale najdeme zde i inspiraci, jak je oslavit s rodinou a dětmi. A co si můžeme přitom vyrobit nebo užít.
Kniha začíná klasicky měsícem leden. Zde nás čeká především oslava nového roku, svátek tři králů, začátek období masopustu a konec školního pololetí. Dále je vysvětlen rituál vysloveného přání, novoroční rodinný oběd, novoroční koledování a pozdravení, třikrálová koleda a sbírka, zimní kino nebo stínové divadlo. S dětmi si můžeme vytvořit fanfrnoch, novoroční přáníčko, ledovou lampičku nebo obraz. A milovníky jídla potěší určitě třikrálová bábovka, zázvorový čaj nebo kváskový chleba.
Na únor připadají hromnice, svatý Blažej, Dorota, Valentýn a Matěj, konec masopustního období nebo začátek půstu před Velikonocemi. Popsáno je klíčení semínek, oslava Valentýna nebo maškarní rej. Vyrobit si můžeme svíčku z včelího vosku, řeřichové srdíčko nebo masopustní masku. Z receptů pak najdeme třeba kynuté těsto, masopustní koblížky nebo slané louhované preclíky.
Březen je ve znamení jarní rovnodennosti, mezinárodního dne žen a svatých Řehoře a Josefa. Mezi časté rituály patří vynášení Morany, příprava půdy a první setí nebo oslava jarní rovnodennosti. Vyrobit si můžeme vlastní Moranu, vrbovou píšťalku, velikonoční osení nebo zajíce ze špalků. Z receptů je to pak pesto z medvědího česneku nebo nakládané hermelíny s pestem.
V dubnu nás čeká apríl, den země, světový den knihy, filipojakubská noc a obvykle i Velikonoce. Mezi rituály patří společné barvení vajíček, velikonoční koledování, výlet za ptačím zpěvem, čarodějnice nebo příprava májky. S dětmi tedy můžeme zdobit vajíčka, plést pomlázku nebo vyrobit májku. K tomu můžeme vyzkoušet Jidáše, velikonoční mazanec či beránka.
V květnu se slaví svátek lásky, svátek práce, den vítězství, ledoví muži (Pankrác, Servác, Bonifác), den rodiny a někdy také letnice, Boží tělo nebo jízda králů (poslední zmíněné jsou pohyblivé svátky, takže mohou případně vyjít i na červen). Mezi typické akce pro toto období můžeme zařadit májové oslavy, sázení do záhonů, hudební maraton nebo čištění studánek. Z nápadů na tvoření lze zmínit třeba cedulky na bylinky, srdce pro maminku, květinové mandaly nebo holubičku na zavěšení. Z jídla a pití pak bezinková limonáda a sirup či kosmatice.
Měsíc červen je zaměřen na den dětí, den otců, letní slunovrat, svatojánskou noc, závěr školního roku a tedy i vysvědčení. Je to navíc období sušení sena, sběru svatojánských bylin nebo červnovou sklizeň. Kromě toho zde najdeme inspiraci na vytvoření srdce pro tatínka, pytlíček a pastelkovník nebo jedlé dárky – například sušené čaje, domácí marmelády, ořechovku či čaj z bylinek.
V červenci začínají dětem prázdniny, slavíme den slovanských věrozvěstů, den upálení mistra Jana Husa a svátky sv. Markéty, Jakuba a Anny. V tomto čase začínají žně, konají se různé poutě či borůvkobraní. Vyrobit si můžeme levandulový olej, letní abecedu, domácí bublifuk nebo letní kytici. Z pokrmů jsou pak pro toto období typické pouťové koláče, levandulový sirup nebo borůvkové knedlíky.
V srpnu nás čeká mezinárodní den koček a psů, svátek sv. Vavřince a Bartoloměje, padání hvězd nebo konec prázdnin. V tomto čase jsou také typické dožínky – tedy oslava sklizně obilí, sběr a uchování semínek, příprava na školu či sklizeň. Kromě toho můžeme vyrobit s dětmi panenku z kukuřičného šustí, sluneční batiku nebo zahradní lucerničky. K tomu si pak upéct třeba chlebovou placku z kvásku.
V září čeká na školáky první školní den. Na konci měsíce nastává také podzimní rovnodennost, slavíme svátek sv. Václava nebo sv. Michaela. Oslavuje se sklizeň, konají se hody, vinobraní a poděkování za dary. Vyrobit si můžeme anděla, pytlíčky na bylinky nebo domácí mošt a trdelníčky.
A co nás čeká v říjnu? Den stromů, den vzniku samostatného československého státu nebo halloween. Nesmíme zapomenout ani na změnu času. Z akcí je to pak drakobraní, vysazování stromu, sběr přírodnin nebo létající draci. Můžeme vydlabat dýni, vyrobit draka, věnce nebo třeba lesní panáčky či semínkové pesto.
Listopad zahajují dušičky, slavíme den boje za svobodu a demokracii, sv. Martina, sv. Cecílii či sv. Kateřinu a také den nenakupování. Je to čas, kdy obvykle navštěvujeme příbuzné v rámci dušiček a konají se svatomartinské hody. K tomu si můžeme vytvořit věnce a ozdoby na dušičky či advent nebo nachystat adventní kalendář. Z jídla nám možná zachutnají nekynuté martinské rohlíčky či pečená husa.
Poslední měsíc v roce (prosinec) je ve znamení adventu. Slavíme také sv. Barboru, sv. Lucii či sv. Mikuláše, nastává zimní slunovrat a samozřejmě přicházejí Vánoce. Časté je společně pečení, mikulášská nadílka nebo bilancování na konci roku. K tomu můžete vyrobit adventní svícen, rodinný betlém nebo medové perníčky a vánočku.
Pokud máte vlastní rituály a oslavy, které nebyly v knize zaznamenány, můžete si je dopsat. V knize jsou na to věnovány dvě stránky. Za nimi pak najdeme, z čeho vznikly názvy měsíců a jednoduchý přehled svátků a důležitých termínů. V samotném závěru jsou pak publikovány fotky autorek, které vznikly při tvoření Tradináře.
Formát knihy
Kniha je čtvercového formátu a protože je hodně obsáhlá, je také hrubší a těžší.
Cena a dostupnost
Knihu můžete zakoupit přímo u Nakladatelství Smart Press nebo v různých knihkupectvích a e-shopech. Cena je 499 Kč, ale pokud narazíte na akci, můžete zakoupit i levněji. Kromě bílé obálky s bílým a červeným věncem je také obálka s máky.
Někdy mívá Nakladatelství Smartpress speciální akce (například ke dvěma knihám z Edice Tradinář látková taška zdarma).
Celkové hodnocení
Kniha mě překvapila tím, jak je obsáhlá a podrobná. Ke každému měsíci v ní najdete hned několik tradic, akcí či rituálu. K tomu spousta tipů na tematické tvoření, aktivity a pokrmy. Kniha není psána primárně pro děti, aby si ji četly samy, ale s dětmi ji rozhodně využijete – můžete jim totiž povyprávět, o čem vlastně daný svátek je, jaká je tradice nebo si společně třeba něco vyrobíte či upečete.
Dříve jsem neřešila, jestli dětem nějaké tradice ukazuji nebo je dokonce osobně prožíváme, ale po prolistování knihou jsem si uvědomila, že v tom máme velké mezery. Tím, že žijeme ve městě nás část tradic úplně obchází, přitom není problém někde vyjet nebo dětem i doma ukázat, co se vlastně slaví, jak a proč.
Tradinář je naštěstí skvělým průvodcem, takže věřím, že pokud jím každý měsíc zalistujeme, navede nás, abychom dětem alespoň některé zvyky ukázali. Když jsem byla malá, podobné akce byly běžné. Dnes už se to trochu vytrácí a to je škoda. Takže jsem ráda, že máme inspiraci, jak tradice udržet.
Vydává: Nakladatelství Smart Press
Autor: Monika Kindlová, Martina Boledovičová
Rok vydání: 2020
Rozměr: 210×210 mm
Hmotnost: 960 g
Počet stran: 264
Vazba: pevná
