Vzpomínáte někdy, jak to bylo za vašich mladých let? Co se dělalo, říkalo, jak vše fungovalo? Stejně to má i Šárka Rosová Váňová, která se rozhodla sepsat své vzpomínky do knížky. Vše přitom zpracovala očima dítěte, k čemuž ji pomohly její deníčky z dětství. Příběh tak vypráví o jedné školačce a probíhá v 70. letech, kdy byla spousta věcí jinak…
Obsah knihy
V knize najdeme sérii krátkých příběhů, co se autorce staly v dětství. Zjistíme, jak se napříkald jak se stala pionýrem, co v přeneseném významu znamenala zkratka CCCP nebo jak chodila do školky, kde ji děsil obraz Lenina.
Protože nechtěla být jedináčkem, toužila po bratříčkovi či sestřičce. Když maminka stále neměla bříško, rozhodla se, že vezme osud do svých rukou. Všimla si před obchodem kočáru s dvojčaty a jedno si chtěla vzít domů. Jenže když kočár kousek odvezla, jejich pravá maminka začala po okolí křičet, že z toho nic nebylo.
Dozvíme se, že tatínek pořád bádal a něco vymýšlel a autorka chtěla být jako on. Jenže spálila všechny žárovky a tatínek se jen zlobil. Někdy mu pomáhala ve fotoateliéru, který měli s maminkou a vyvolávali tam fotky ve speciální komoře s červeným světlem.
Jako první vůz si rodiče koupili Škodu 1102 Tudor. Jednoho dne si pořídili konečně i magneťák a to bylo něco. Svou dceru posílali do hudební školy učit se na akordeon. Jak už byla větší, spala popré u babi a dědy. A hlavně babička vzpomínala na válku.
U školáků samozřejmě nemohou chybět ani první „lásky“. U autorky to byl Kája, což ale brzo přešlo, protože se mu líbila jiná holka. Jednou se ale přišel k mamince fotit do ateliéru a za pár ní na autorku dokonce promluvil a hned byla láska zpět…
Kromě dalších krátkých příběhů z obyčejného života obsahuje kniha také fotky z autorčina dětství.
Formát knihy
Kniha má měkkou vazbu, je čtvercového formátu a celkem lehká.
Cena a dostupnost
Knihu můžete zakoupit na e-shopu kniha.je nebo přímo na autorčině webu, kde ji mají za 299 Kč.
Celkové hodnocení
Kniha je psána očima dítěte. Autorka při tvorbě použila svůj deník z dětství, který si několik desítek let schraňovala, čímž zvýšila autentičtnost celé knihy. K tomu jednoduché ilustrace, které jsou rovněž jakoby z pera dítěte, dokreslují celý ráz knížky.
Starší čtenáří mohou zavzpomínat, jak to bylo za jejich školních let, mladší děti zase poznají, jak byl život odlišný od současného. Kniha je tedy vhodná pro více generací.
Já jsem vyrůstala pár let po tomto období, takže jsem vše do puntíku nezažila. Některé věci mě ale trochu děsily – například že dětem, co nechtěly ve školce spát, se dával toaletní papír na obličej, aby se nehýbaly. A když i tak dítě zlobilo, zavírala ho soudružka do tmavé komůrky. Nebo že tatínek dítěti dal takový výprask, že nemohlo ve školce ani cvičit. A co teprve jak ze vzteku spláchl do záchoda autorčiny živé myšky.
Takové praktiky upřímně moc nemusím a ani dětem o nich nemám potřebu povídat, takže já bych dceři knihu rozhodně v útlém věku nedala. Nejdříve tak na konci základní školy. Ale oficálně je kniha od 12 let, tak pokud nejste na takové tresty vysazení jako já, třeba vám to vadit nebude. Nebo si alespoň mohou zavzpomínat dospělí.
