Na pašeráckou stezku na Bílé jsme měli už dlouho spadeno. Před dvěm lety jsme kolem ní procházeli, ale Natálka byla ještě hodně malá, takže jsme pokračovali jinam a nebyl čas na podrobnější zkoumání. Nyní jsme se ale vrátili a rozhodli se trasu pořádně projít. A jak řekla pětiletá Beky: „To bylo skvělé, já chci ještě jednou“.
Pašerácká stezka
V rámci stezky se děti vydají na putování po stopách beskydských pašeráků. Dozví se spoustu informací o tom, kdo to byli pašeráci, jak žili nebo co třeba obnášela jejich práce.
Stezka ale není jen teoretická. Děti postupně putují od jednoho zastavení k druhému. A vyzkouší si spoustu aktivit ze života pašeráků na vlastní kůži, díky čemuž je celá trasa skutečně zážitkem. Ale pojďme se na to podívat popořádku.
Pašerácká stezka začíná nahoře u stanice lanovky Zbojník. Šli jsme si tedy nejdříve zakoupit lístky na pokladnu, kde jsme i nahlásili, že bychom rádi šli pašeráckou stezku. Děti obdržely zdarma pašerácký deník, kde byly doplňující informace a úkoly, které mohly na jednotlivých stanovištích plnit. K tomu lze pořídit za 100 Kč (a vratnou zálohu 400 Kč) také pašerácký set, kde děti najdou třeba dalekohled a další potřeby. Ale to jsme si už nebrali, ať toho netaháme tolik.
Lanovkou jsme vyjeli bez problému až nahoru na kopec. Lanovka je čtyřsedačková a dlouhá okolo 850 m, takže jsme jeli jen pár minut a dá se to v pohodě zvládnout i s dětmi. Jakmile jsme dorazili nahoru, šipky už nás navedly, kam přesně jít. A mohli jsme vyrazit!
Celá pašerácká stezka je poměrně krátká (okolo 2 km) a chodíte při ní do lesů na obou stranách lyžařského svahu. To hlavní se odehrává hlavně v lese, kde je vše hodně autentické, abyste si připadali skutečně jako pašeráci. Takže i terén je náročnější, prodíráte se stromy, úzkými uličkami, někdy se musíte hodně přidržovat. Takže rozhodně nic pro kočárky. My měli dvouletou Natálku v nosítku a s tím se to dalo.
Hned v úvodu jsme i mohli vyzkoušet barefoot chodníček či balanční desku. A poté jsme se vydali k stanovišti černý les, kde se můžete vyfotit jako pašeráci.
Šipky nás následně poslaly do tajemného lesa, kde jsme našli tajnou skrýš a také jsme mohli vyluštit jména pašeráků, kterým patřila. Jakmile se nám to povedlo, čekal nás další úkol – vyzkoušet si, jak se chodí v mlze či tmě…
Dále jsme se po cestě dostali do bukového lesa, kde si děti mohou podle návodu vyzkoušet různé druhy uzlů. Při putování po úzké cestě jsme objevili pašeráckou skrýš, našli jsme další poklad a poté jsme došli až k ferratě, což bylo pro Beky něco nového a hned musela vše vyzkoušet…
Správní pašeráci překonávali i různé rokle a strže. A to jsme si mohli také vyzkoušet – stačilo se projít po visutém mostě.
Celou stezku mohou s dětmi projít samozřejmě i rodiče. Jen průlezka je určena pouze dětem – rodiče ale mohou být hned vedle a děti sledovat. Pokud by se dítě bálo jít samostné, dá se tato část i vynechat. U nás Beky hravě přelezla a pokračovali jsme ke studni, vyhlídce a bludišti, kde děti pomáhaly pašerákům najít jejich vak…
A zde pak stezka skončila. Protože jsme měli ještě spoustu sil, vydali jsme se lesem k obůrce, kde můžete vidět daňky, jelena, srnky, muflony nebo třeba jezevce (více i obůrce v Bílé najdete v tomto článku). Cesta už byla více méně po rovince a trvala asi 20 minut, takže se jednalo o příjemnou procházku.
Zpátky z obůrky se vracíme vždy okolo řeky, protože je zde spousta atrakcí pro děti, takže holkám cesta ubíhá rychle. Ani se nadějeme a stojíme opět u pokladny.
Praktické informace
Pašerácká stezka je zdarma, ale začíná nahoře u lanovky. Takže se počítá, že vyjedete nahoru. Samozřejmě vás ale nikdo nenutí a můžete si cestu vyšlapat i pěšky. Deník děti obdrží zdarma – jen doporučují vzít si se sebou něco na psaní. My jsme zapomněli a bylo mi to líto, že jsme doplňovali odpovědi až v autě.
Parkovat můžete kousek od lanovky – naproti hotelu Bauer je velké bezplatné parkoviště. U něj najdete také pokladnu, pokud si budete kupovat lístky na lanovku.
Celkové hodnocení
Pašerácká stezka nás nadchla, protože není jen o teorii, ale můžete si život pašeráků přímo vyzkoušet. Prodírat se některými úzkými uličkami či tmavým lesem bylo parádní a i když byl terén skutečně náročnější (dvouletá Natálka měla místy problém, takže se nakonec raději nesla v nosítku), stezka určitě stojí za vyzkoušení. Osobně bych doporučila pro děti nejdříve od 3 let.
Pětiletou Beky bavilo hledat poklady i plnit úkoly. Také nás vedla po šipkách a celou trasu si užívala. Trasa není dlouhá, ale tím, že se co chvíli plní nějaké úkoly, tak jsme ji šli asi 2 hodiny. Poté ještě na chvíli do obůrky a rázem bylo celé dopoledne pryč. Okolo Bílé jsou pak i další trasy na chození, dětský zábavní park a mnoho dalšího, takže se klidně zabavíte i na celý den…
Interaktivní mapa Kam s dětmi
Další tipy na výlety, dětské herny, kavárny pro děti a ubytování najdete na interaktivní mapě. Místa jsou přidávána postupně (stejně jako recenze).
